Všichni, kdo v podvečer 14. listopadu zavítali do modřického muzea, zcela jistě nelitovali. Mohli totiž zhlédnout zajímavou vernisáž výstavy věnované dramatickým událostem v Československu a Polsku roce 1968 nesoucí název „Spolu – proti sobě?“
Autorem této putovní výstavy o srpnových událostech roku 1968, která obsahuje 12 panelů s dobovými materiály, bylo Občanské sdružení PANT ve spolupráci s varšavským Instytutem Pamienci Narodowej.
Nedílnou součástí expozice se stala i doprovodná výstava modřického muzea a žáků naší školy, kteří se pod vedením Mgr. Ing. A. Grünwaldové a Mgr. J. Jírů aktivně na celé akci podíleli. Sáhli do archivních materiálů, mapovali situaci ve střední Evropě,vyhledávali zpravodajství z novin a časopisů, pořizovali výpisky ze školní kroniky a vše doplnili fotografiemi i vlastními ilustracemi. Ve dveřích vítaly návštěvníky transparenty s dnes již klasickými slogany typu „Běž domů, Ivane,“ které vystihovaly tehdejší náladu země.
Celková atmosféra byla umocněna autentickým záznamem rozhlasového vysílání, emotivním vystoupením žáků i proslovem paní učitelky Grünwaldové.
Výstava je sice určena především školní mládeži (očekáváme návštěvy škol z blízkého okolí), ale zasáhla i pamětníky. Otevřela totiž stále bolavé místo naší historie. V promítaných dobových dokumentech i v textech písní Karla Kryla, které jsme notovali spolu s žákovským pěveckým sborem, jsme opět procítili smutek, strach, zoufalství a bezmoc obyčejných lidí, kterým okupanti obsazují zemi, ale také pocítili jejich víru a touhu po svobodě.
A to je poselství celé výstavy - připomínat a burcovat. Je třeba, abychom nerezignovali na minulost, abychom se poučili a uvědomili si, že jsme tvůrci našeho života, naší budoucnosti a že osud své vlasti máme v rukou. Kéž skutečně mír zůstává s touto krajinou, jak zpívá ve své Motlitbě Marta Kubišová, a zloba, hněv a zášť ať už pominou. Vždyť není nic silnějšího než láska a svoboda.
J.H.
