Na konci listopadu jsme navštívili s žáky devátých tříd (doplněné o několik osmáků) koncentrační tábor Osvětim a přilehlý vyhlazovací tábor Březinka. K fotkám a prožitkům žáků je zbytečné cokoli dodávat:
Na mnohé z nás to místo zapůsobilo různě. Někdo se necítil dobře, někdo zažíval pocity strachu, někomu bylo nepříjemné stát u skutečných popravišť nebo plynových komor.
Osvětim byla vybudovaná v roce 1940 jako koncentrační a vyhlazovací tábor. Podle historicky doložených zpráv zde byly strašné podmínky. Když jsem procházel branou, věděl jsem, že se sem chci podívat jen jednou. Počasí velmi chladné. Sněžilo, foukal studený vítr a počasí tak jen umocňovalo ponurou atmosféru a představoval jsem si, jaké to asi bylo, když vězňové neměli ani řádné oblečení.
Další část prohlídky nás zavedla do vyhlazovacího tábora Březinka. Vězňové před osmdesáti lety si mysleli, že tady budou žít a normálně pracovat. Nejvíce na mne zapůsobilo, když jsem viděl obrovské množství (dvě tuny) vlasů žen a boty vězňů.
Navštívili jsme místo, kde zemřelo až jeden a půl milionu lidí. Ta představa je otřesná o to víc, že se jedná o realitu.
Jan Podracký, 9. B
Já nejspíš ani nevím, co jsou moje dojmy z té exkurze. Určitě to, že to je jeden z těch nejtemnějších momentů v celé historii lidstva. Jedna věc je to poslouchat v lavici a zase druhá věc je ta, že stojíte přímo na tom místě, kde prostě zemřelo tolik lidí. Například v té plynové komoře to za mě bylo strašně nepříjemné, už jen to vědomí, že stačilo pouhých 15 minut a člověk byl mrtvý.
Byl to opravdu silný zážitek, až hodně to dopadá takhle zpětně. Určitě mi to teď nenechá pár dní hlavu bezmyšlenkovitou…
Eliška Kornhäuserová, 9. A
Nedokážu si představit, jak to muselo být těžké.
Štěpán Hofmann, 9. A
Jeden z nejsilnějších zážitku z dneška je asi ta představa chodit po místě, kde zemřelo několik lidí.
Karolína Janechová, 9. A
Velmi se mi líbilo muzeum, protože se jim povedlo zachovat hodně věcí a zjistit tolik informací.
Radim Pokora, 9. B
Exkurze do Osvětimi byla velmi zajímavá. Myslím, že by tam měl jet každý, aby si uvědomil, co se tam vše odehrálo. Byla jsem ráda, že jsem mohla jet.
Alena Studená, 8. B
Jsem ráda, že jsem mohla díky zájezdu do Osvětimi poznat, v jakých podmínkách a v jakém prostředí tam museli lidé být a co si všechno museli vytrpět.
Vanesa Svatová, 8. B
