Posláním SRPŠ v modřické škole je zpříjemňovat dětem jejich pobyt na školní půdě. Proto jsme v průběhu dubna rozdali dětem od 3. do 9. třídy dotazníčky, ve kterých nám měly možnost sdělit, co jim ve škole opravdu schází. Děti této své možnosti využili naplno a my jsme získali cenné informace pro naši další práci. Na schůzce rodičů jsme přání dětí roztřídili a ve spolupráci s vedením školy jsme vybrali ty návrhy, které rádi podpoříme.
Takže, po čem naše děti touží? Z logických důvodů jsme jejich přání rozdělili do dvou skupin: 1. stupeň na Komenského a 2. stupeň na Benešově ulici.
1. stupeň, Komenského ulice
Zde jsme se ptali až dětí od 3. třídy, protože mladší děti mají problém nejen pochopit, o co nám v dotazníku jde, ale také jejich schopnost písemného vyjádření ještě může představovat problém. Přesto, jak se dalo očekávat, některé návrhy přímo dýchaly dětským nadšením, avšak postrádaly smysl pro realitu. Tak například přání typu bazén, tobogán, trampolína,… pochopitelně nejsme schopni vyplnit, ať už je to z finančních či bezpečnostních důvodů. Velmi nás pobavil i návrh na vířivku pro učitele. Nevíme, jestli má malý/á pisatel/ka svého pedagoga natolik rád/a, že by mu dopřál/a relax po těžké práci nebo zda cílem přání bylo se paní učitelky naopak zbavit. Bohužel, ani přání ping-pongového stolu nemůžeme splnit, přestože bychom rádi, ale ve školních prostorách už pro něj není žádné bezpečné místo. Co jsme ale vyhodnotili jako potřebné a smysluplné je zajištění hrací plochy na právě vznikající školní zahradě, pro možnost sportovního vyřádění dětí, ať už v době velké přestávky nebo pro školní družinu. Děti nás prosily o branky a míče na fotbal, síť na basketbal, atd. V projektu zahrady není plánováno žádné hřiště, ale po dohodě s ředitelstvím školy můžeme pro tento účel využít travnatého prostranství za školou. V nejbližších týdnech tedy budeme obesílat modřické firmy s žádostí o příspěvek právě pro tento účel, protože naše členské příspěvky byly již dávno do dětí investovány. K našemu údivu, dětem chybí i školní knihovnička, kde by si mohli o přestávce zalistovat v knížce, kterou doma nemají, nebo si zahrát nějakou deskovou či karetní hru. Po dlouhé diskuzi o tom, kdo by hlídal, zda děti půjčené věci také vracejí, jsme se shodli na tom, že mnohem praktičtější, ale i výchovnější způsob, je ten, který aplikovala paní učitelka v 2.A. Děti si na začátku školního roku přinesou do třídy knížku, či hru, u které by jim nevadilo, že se možná zničí nebo ztratí a tak se vytvoří zcela přirozený, věku odpovídající výběr, těchto doplňkových přestávkových aktivit, přičemž děti sami si pohlídají, aby se s jejich knížkou či hrou zacházelo slušně. Budou-li mít paní učitelky o tento způsob řešení zájem, můžeme do tříd pořídit velké plastové krabice pro uložení této třídní kolekce knih a her. Přání, které bylo výhradně u žáků páté třídy velmi časté – automaty na jídlo a pití, jsme jako rodiče jednohlasně zavrhli! Při představě, jak od maminek pečlivě namazané chleby a zelenina letí do koše, aby byly nahrazeny sladkými tyčinkami, BakeRolls a kolou nám běhá mráz po zádech. Navíc, páťáci se těchto vytoužených atrakcí velmi brzy dočkají – při přestupu na 2. stupeň. Děti z prvního stupně, zcela nesobecky žádaly i o nové tabule (jejich výměnu bude škola realizovat v průběhu těchto prázdnin), lepší pomůcky pro paní učitelku a hlavně hodně a barevných kříd. Pročpak asi? :-) Chodníkové křídy dětem rádi pořídíme, ale něco za něco! Teď je například dostanou ty třídy, kde se zapojilo nejvíce žáků do sběru papíru nebo třída nasbírala celkem nejvíc kg.
2. stupeň, Benešova ulice
Naši puberťáci i prepuberťáci věděli poměrně přesně, co jim chybí. Asi nejvíce je trápí, že si nemají na záchodech do čeho utřít ruce. Papírové ručníky v zásobnících neustále chybí. Paní ředitelka nám tuto situaci vysvětlila takto: Hned v průběhu první přestávky někdo vezme půlku papírových ručníků ze zásobníku a ucpe s nimi záchod. Není čemu se divit, když je zbytek ručníků rychle spotřebován a vzhledem k vcelku pochopitelné neochotě pana školníka spravovat záchody dvakrát denně, jsou další ručníky doplněny až druhý den. K vyřešení tohoto problému dojde v řádu několika měsíců - instalací teplovzdušných fukarů, což ovšem zatím komplikuje neexistence rozvodu elektřiny na záchodech. Podobnou prosbou od dětí 2. stupně byly žaluzie do tříd, jejichž montáž bude probíhat začátkem června. Tímto bychom chtěli moc poděkovat paní ředitelce školy, která tyto nedostatky školních budov vnímá a následně i řeší. Na všechny „kostlivce ve skříni“ však není možno uvolnit peníze najednou. Také požadavky dětí na novou, barevnější výmalbu tříd budou splněny již velmi brzy. V čem můžeme a chceme pomoci my, rodiče ze SRPŠ, je pořízení zrcadel na záchody a hodin do jednotlivých tříd. Přesně tyto drobnosti totiž dětem zpříjemňují pobyt ve škole a my si můžeme dovolit je dětem koupit. Žádosti o pořízení počítačů do tříd, o šatnové skříňky místo klecí a o výstavbu tělocvičny však nespadají ani do oblasti našich finančních možností, ani naší kompetence.
Jak vidíte, je toho mnoho, co by našim dětem udělalo radost a je prima, že spoustu těch malých nezbytností lze vyplnit.
I Vy se můžete podílet na plnění dětských přání, ať už osobní pomocí v SRPŠ nebo prostě příspěvkem na náš transparentní účet 2500189312/2010 u Fio banky.
Za všechny členy a členky SRPŠ při ZŠ Modřice Vám přeji krásný a pohodový začátek léta.
