Články

Dnes jsme navštívili modřickou knihovnu. V krásných nově zařízených prostorách nám paní knihovnice vyprávěla tentokrát o básničkách: básničky se rýmují , dobře se pamatují a proto se ve školce plno básniček naučí už malé děti. My známe básnické sbírky od Jiřího Žáčka, Miloše Kratochvíla, Michala Čermáka a dalších autorů. Vyzkoušeli jsme si i doplňování rýmů, hádali jsme pohádky, zhlédli jsme kreslené příběhy... Abychom zúročili své nově nabyté vědomosti, nechyběl náš oblíbený kvíz.

V tomto školním roce k nám poprvé zavítaly lektorky ze SVČ Ivančice, abychom si znovu připomněli pravidla silničního provozu, jak se chovat či nechovat v provozu jako chodci nebo cyklisté a také jak má být vybaveno jízdní kolo, abychom s ním mohli jezdit po pozemních kominikacích. Nejprve v doprovodu, ale zanedlouho - až oslavíme desáté narozeniny - už také na silnici sami. Své dovednosti jsme si ve třídě vyzkoušeli také na jednokolečku.

Ve čtvrtek 12. října přišla  paní Marie Hudcová z Pasivního domu seniorův Modřicích a přečetla dětem pohádku v rámci projektu Babička a dědeček do školní družiny.

"Realizujeme v rámci celostátní kampaně Celé Česko čte dětem"

www.celeceskoctedetem.cz

Dověděli jsme se, že objasnit název města není tak jednoznačné a existují tři teorie... Podle modré barvy vody, nebo podle předpokládaného někdejšího pána tohoto místa Modra, nebo podle germánského  slova moudr, které označuje bažinu. Můžeme si vybrat... Nahlédli jsme do dobových fotografií náměstí Svobody, Masarykovy ulice, z kostelní věže... Byli jsme překvapeni pohledem na prašné ulice, koňské povozy, stařičké autobusy a maličké domky.

Dnes jsme navštívili výstavu Kuchyně našich babiček v modřickém muzeu. Prohlédli jsme si , jak to kdysi vypadalo v kuchyni, jaké spotřebiče se dříve používaly, ale také jak se nakupovalo, zavařovalo a stolovalo.

První ze čtyř výukových programů SVČ Ivančice byl zaměřený na dopravní výchovu.Jak se máme správně chovat jako chodec, kde a jak můžeme jezdit na kole, co znamenají některé dopravní značky, to jsme si všechno zopakovali v tomto výukovém programu. Na závěr jsme si zahráli na řidiče.

Ve výtvarné výchově jsme se pustili do nelehkého úkolu, nakreslit  sami sebe. Kreslit nás baví, tak jen se zamyslet, jakou barvu mají moje oči, vlasy,...Kreslili jsme černou fixou a vybarvovali vodovými barvami.Jsme si podobní?

Dnes jsme si uspořádali hostinu. Ochutnávka to nebyla jen tak obyčejná. Vyzkoušeli jsme si to bez pomocí základního smyslu, tedy zraku. Pouze za pomocí čichu a chuti jsme zjišťovali, které ovoce nebo zeleninu vlastně ochutnáváme. To, že zelenina i ovoce patří do běžného jídelníčku dětí, bylo zřejmé na první pohled. Ovšem, že na prvním místě v oblíbenosti bude například citron nebo česnek, bylo překvapením :-) 

Od čtvrtečního rána jsme s netrpělivostí vyhlíželi očekávanou návštěvu. Děti si krátily chvíli představováním si, jak asi Kajka vypadá, jakou má barvu srsti a jestli nebude vyšší než oni. První setkání s fenkou Kajkou a paní canisterapeutkou Blankou bylo radostné. V průběhu hlazení, mazlení a tulení se s Kajkou jsme si také povídali o tom, jak správně se psy komunikovat, co potřebují a jakou volit vhodnou potravu. Krmení jsme si vyzkoušeli i prakticky.

V pátek jsme úspěšně poprvé plavali. Nejprve jsme se museli rozcvičit, pak pomalu seznámit s bazénem. Pro většinu to nebyl problém, ale nakonec se to díky šikovným trenérům podařilo všem. Jako správní plavci jsme nejprve trénovali dýchání ústy do vody, což ze břehu vypadalo, jako kdyby děti něco ztratily a hledali na dně bazénu :-). Následovalo splývání a pilování dalších plaveckých dovedností. Po plavání jsme vyzkoušeli zbrusu nové sprchy  a jako třešničku na dortu nově nainstalovanou ždímačku na plavky! Plavání se nám moc líbilo!